Když Hollywood trestá. Desítka filmařů byla kvůli údajnému členství v Komunistické straně na blacklistu

Jde o nejaktuálnější retrospektivu, na které jsem kdy pracoval, říká íránský filmový kurátor usazený v Londýně Ehsan Khoshbakht o sekci Red & Black, která v létě na festivalu v Locarnu připomněla nechvalně proslulou éru Hollywoodu. Jako by aktuální dění chtělo jeho slova stvrdit, předstoupil nedlouho před zahájením locarnské přehlídky před výbor Kongresu USA doktor Anthony Fauci a během slyšení ohledně původu pandemie covidu odmítl vypovídat s odvoláním na jeden z dodatků americké ústavy – přesně jako to dělali zástupci americké levice před výborem známým pod zkratkou HUAC. A podobně jako oni by i Fauci v zemi, v níž teorie o spiknutí s cizími mocnostmi znovu nabraly na síle, za to nyní mohl být obviněn za pohrdání Kongresem.

Právě tento přečin nakonec dovedl do vězení tzv. Hollywoodskou desítku, první skupinu umělců, kteří v roce 1947 odolali otázkám na to, zda jsou nebo byli členy komunistické strany a jestli znají další komunisty. Celý Hollywood na jejich případu viděl, jaký dopad má mlčení na filmovou kariéru – a když o čtyři roky HUAC obnovil činnost, všichni už nebyli tak odvážní. Locarnská retrospektiva čítající na čtyřicet titulů promítala i jejich filmy, snímky „nejen politických mučedníků, ale i informátorů a zrádců“, jak to Ehsan Khoshbakht pojmenoval v úvodu k melodramatu Nic než osamělé srdce (1944) od Clifforda Odetse.